Očkování jako příčina autoimunitních chorob? Důkazy neexistují!
Očkování jako příčina autoimunitních chorob? Důkazy neexistují!
O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním koluje řada mýtů. Jedním z nich je ten, že očkování způsobuje autoimunitní nemoci. Odpůrci očkování tím mezi lidmi vyvolávají zbytečnou paniku. Rozsáhlé vědecké výzkumy totiž tuto domněnku nepotvrdily.
Když imunita neplní svou roli
Autoimunitní onemocnění zjednodušeně vznikají tehdy, když bílé krvinky začnou napadat vlastní buňky a tkáně. Příčina těchto nemocí je zatím nejasná a na jejich rozvoji se nejspíše podílí více faktorů.
Určitou úlohu zastávají také infekční mikroorganismy. Ty totiž na svém povrchu mohou mít látky, které jsou podobné těm na vlastních buňkách. Bílá krvinka si při setkání s bakterií nebo virem tuto cizorodou látku zapamatuje, a když najde podobnou látku na vlastních buňkách, začne útočit. Vznik autoimunitních onemocnění je ve skutečnosti mnohem složitější, ale tento fakt nahrává do karet odpůrcům očkování.
Mýtus vyvrácen výzkumy
Při očkování dochází k aplikaci cizorodé látky do organismu a k rozvoji imunitní reakce. Podobným způsobem vznikají i autoimunitní choroby, spojitost mezi očkováním a rozvojem těchto nemocí se tak přímo nabízí. Rozsáhlé vědecké výzkumy však tuto domněnku nepotvrdily.
V roce 2011 byl publikován výzkum, který čítal téměř 200 tisíc žen očkovaných proti lidským papilomavirům (HPV). Ty bývají nejčastěji spojovány s rakovinou děložního čípku. Podle tohoto výzkumu nebyl zaznamenán významný rozdíl ve výskytu autoimunitních chorob u očkovaných žen oproti těm, které vakcinaci nepodstoupily.
S podobnými výsledky přichází i dánská studie z roku 2013, které se zúčastnil téměř 1 milion dívek ve věku 10–17 let. Ze zkoumaného vzorku podstoupilo očkování proti HPV necelých 300 tisíc dívek. Ani v tomto případě se vyšší výskyt autoimunitních nemocí ve skupině očkovaných neprokázal.
S obdobnými závěry přichází i řada dalších výzkumů. Souvislost mezi očkováním a autoimunitními chorobami zkrátka nepotvrzují. Stále tedy platí skutečnost, že očkování je důležitou součástí prevence mnoha infekčních chorob a prospěch vakcinace zcela převažuje nad případnými riziky.
Rtuť provází v souvislosti s očkováním mnoho nepřesných informací. Zaměříme se proto na všechna základní fakta o tomto prvku a vysvětlíme, zda v případě vakcinace existuje nějaký důvod k obavám.
Světový týden očkování, který tradičně probíhá poslední týden v dubnu (24.–30. 4. 2017), má letos jasné poselství: „Vakcíny účinkují“. Světová zdravotnická organizace chce především zvýšit povědomí o očkování.
Meningokokové infekce způsobují různé formy zánětů mozkových blan nebo celkových onemocnění s horečkou. V případě meningokokové sepse dochází k dramaticky rychlému průběhu infekce. Během několika hodin přejde člověk z plného zdraví k život ohrožujícímu stavu a selhávání orgánů. K rizikovým skupinám patří hlavně děti a mladí dospělí.
Dobrý den paní doktorko,
Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů.
Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017.
Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019.
Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář.
Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní.
Dekuji moc za radu.
Dobrý den,
odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková