Běžné reakce na očkování

Reakce po očkování dělíme na lokální (místní) a celkové.

1. Lehké lokální reakce vznikají krátce po očkování, obvykle během 12 až 48 hodin. Patří k nim mírná bolest, otok, zarudnutí nebo zatvrdlina v místě vpichu a funkční omezení svalu, výjimečně může být přítomno zduření mízních uzlin. Tyto příznaky obvykle vymizí během 1–2 dnů.
2. Vážné lokální reakce se projevují například stažením svalů a poškozením nervů.
3. Mezi lehké celkové reakce patří například teplota nepřevyšující 39 °C, vzácně doprovázená horečnatými křečemi, bolest hlavy, nechutenství, zvracení, průjem nebo zácpa. Lehkou reakcí je i vyrážka po očkování proti spalničkám nebo zduření mízních uzlin.
4. Mezi vážné celkové reakce patří například reakce po očkování celobuněčnou vakcínou proti dávivému kašli (horečka vyšší než 40 °C, neutišitelný pláč trvající déle než tři hodiny, křeče, snížený tonus) nebo vznik dětské obrny po podání živé vakcíny proti dětské obrně jedinci s těžkou poruchou imunity.

Očkující lékař by měl rodiče nebo pacienta vždy seznámit s očekávaným charakterem nežádoucích účinků a určit, při jaké reakci je vhodné navštívit lékaře.

Současné očkovací látky jsou bezpečné a závažné nežádoucí reakce vyvolané očkováním se objevují velice vzácně. Po každém očkování se ale mohou objevit účinky, které jsou tzv. fyziologické, tedy normální a jsou běžnou reakcí na očkování. Jejich výskyt je závislý na individuální vnímavosti a na konkrétní očkovací látce. Bývají většinou přechodné, s dobou trvání kratší než 3 dny a samy odezní bez nutnosti jakékoli léčby. Očkovaného neovlivňují v běžných aktivitách a nejsou důvodem odmítání dalšího očkování. Ne každý očkovaný musí ovšem tyto reakce mít. U řady očkovaných se nežádoucí účinky vůbec neobjeví, ostatní mají jen některé z nich.

Výskyt nežádoucích účinků vakcinace sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kterému je očkující lékaři hlásí. Hlášení provádějí také výrobci vakcín a může ho podat kdokoli. K tomuto účelu slouží online formulář na stránkách www.olecich.cz. SÚKL výskyt nežádoucích účinků zveřejňuje ve svém zpravodaji Nežádoucí účinky léčiv, který je veřejně dostupný na webu SÚKL www.sukl.cz.

Zdroj: http://www.aifp.cz/cs/brozury/Contents/0/vakcinace_08_09_2016_1.pdf

Přehled reakcí

1. Fyziologické (přirozené, normální) reakce
• Na jejich rozvoji mají zásluhu metabolické a imunitní změny v organismu a v místě aplikace vakcíny.
• Do této skupiny řadíme celkové příznaky, jako jsou únava, zvýšená teplota nebo bolesti svalů, a mírné lokální reakce (drobné zarudnutí nebo otok v místě vpichu).
2. Vystupňované fyziologické reakce (hyperreakce)
• Tyto reakce se mohou vyskytnout na podkladě genetické dispozice, při přítomnosti většího množství protilátek proti očkované nemoci a při poruchách imunity.
• Z celkových příznaků se nejčastěji jedná o horečky, výraznou únavu, zduření mízních uzlin nebo vyrážku. Z lokálních příznaků sem řadíme rozsáhlejší začervenání nebo otok v místě vpichu, vytvoření infiltrátu (zatvrdliny) nebo výraznou bolestivost místa aplikace.
3. Alergické reakce
• Existují různé druhy alergických reakcí, které se objevují s různě dlouhým zpožděním po očkování. Mohou mít podobu vyrážky, otoků (tzv. Quinckeho edém, nemusí být v místě vpichu, ale kdekoli po těle, typicky v obličeji), dušnosti nebo anafylaxe – celkové těžké alergické reakce s poklesem tlaku, v nejtěžších případech může začít selhávat krevní oběh. Anafylaxe vyžaduje neodkladnou lékařskou péči, což je důvodem, proč se nedoporučuje odcházet po očkování od lékaře dříve než po 30 minutách.
4. Neurologické reakce
• Po podání inaktivovaných nebo subjednotkových (tedy souhrnně řečeno neživých) vakcín se tyto reakce mohou dostavit do 72 hodin po podání, u živých vakcín je výskyt neurologických reakcí možný ještě týden po očkování. Jejich trvání je obvykle 1–3 dny. Jedná se zejména o:
• horečnaté křeče,
• podráždění / příznaky zánětu mozku a/nebo míchy,
• podráždění / příznaky zánětu periferních nervů.
• Po podání vakcíny proti spalničkám může vzniknout spalničková encefalitida, četnost výskytu je 1 : 10 000 000 očkovaných jedinců. U přirozené infekce je to 1 : 1 000–2 000 případů.

Zdroj: http://www.aifp.cz/cs/brozury/Contents/0/vakcinace_08_09_2016_1.pdf

http://www.vakciny.net/principy_ockovani/pr_05.html

Reakce očekávané i neočekávané

Reakce na očkování jsou po celou dobu vývoje vakcíny i během jejího používání v praxi důsledně zaznamenávány. Monitorována je i frekvence výskytu těchto příznaků. Jejich výčet i informace o frekvenci jsou uvedeny v souhrnu informací o přípravku (SPC). Ve zjednodušené formě jsou uvedeny i v příbalovém letáku, kde si je může rodič očkovaného dítěte přečíst. Dostupný je jednak na internetu (společně s SPC, pro laiky je však z důvodu srozumitelnosti vhodnější příbalový leták), případně je možné o příbalový leták požádat očkujícího lékaře v době plánování očkování.

Očekávané reakce jsou takové, které se již někdy v minulosti objevily. Naopak neočekávané reakce jsou takové, které vznikly v určité době po očkování, mají s ním souvislost a ve zmíněných dokumentech (SPC, příbalový leták) nejsou zmiňovány. Takovou reakci je nutné pomocí speciálního formuláře nahlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a krajské hygienické stanici.

Podobně se hlásí i očekávané reakce, jsou-li závažnější. Závažnost reakce a nutnost hlášení zváží podle potřeby lékař.

Zdroj: BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-7262-380-X, str. 38

Jak se chovat po očkování

Očkování je pro organismus vždy zátěží a očkovaná osoba by měla s tímto faktem předem počítat. Po očkování se může dostavit únava, malátnost, zvýšená teplota, ale i reakce v místě vpichu, včetně bolesti svalu, do kterého byla vakcína podána. Není proto dobré nechat se očkovat v dopoledních hodinách a vrátit se do práce nebo do školy, nebo dokonce sportovat. U dospívajících a dospělých je vhodné nechat se očkovat v odpoledních hodinách a po zbytek dne omezit veškeré činnosti a odpočívat.

U kojenců a malých dětí není změna režimu nutná, protože s nimi zůstává rodič doma a mohou si odpočinout podle potřeby. Od druhého dne po očkování je možné provádět veškeré aktivity, pouze s nutnými omezeními, která si vyžádají případné nežádoucí účinky očkování. Ty však obvykle netrvají déle než 3 dny. Při zvýšené teplotě lze užívat léky k tlumení horečky a bolesti, při reakci v místě vpichu použít topické (místní) přípravky k mírnění otoku a bolesti.

Zdroj: BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-7262-380-X.

Kdy je potřeba vyhledat lékaře

Při hodnocení reakce po očkování je třeba mít na paměti, že určitá míra reakce je přirozená a je projevem procesů, které mají v organismu po aplikaci očkovací látky nastat. Proto není třeba se znepokojovat mírně zvýšenou teplotou nebo mrzutostí dítěte. Některé reakce jsou projevem nežádoucích účinků vakcíny, a přesto ještě nedosahují míry, kdy je nutný lékařský zásah a hlavně kdy je nutné upustit od dalšího podávání dané vakcíny. To může zhodnotit pouze lékař.

V zásadě by měl rodič vyhledat lékaře tehdy, když se objeví neobvyklé nebo neobvykle silné příznaky, které mají rychlý nástup (třeba už pár hodin po aplikaci vakcíny) a neustupují ani po užití léků. Může to být například několikahodinový neutišitelný pláč dítěte, vysoká horečka, která neklesne po podání běžných léků proti horečce a bolesti, nebo vystupňovaná lokální reakce, kterou nelze zvládnout bez zásahu lékaře, jako je tvorba abscesu (hnisavé hlízy) apod. Každé podezření na alergickou reakci je nutné brát s rezervou a trvat na objektivním potvrzení, protože přerušit pravidelné očkování kvůli pouhému podezření by znamenalo větší riziko než přínos.

Zdroj: BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-7262-380-X.