Povinnost očkování

V České republice je pravidelné očkování povinné podle ust. § 46 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. V případě nezletilé osoby, která nedovršila patnáctý rok věku, odpovídá za splnění této povinnosti její zákonný zástupce (ust. § 46 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.).

Všem fyzickým osobám s trvalým pobytem na území České republiky zákon ukládá povinnost podrobit se v určených termínech stanovenému druhu očkování. Nejedná se tedy o právo být očkován, ale o povinnost podrobit se očkování. Očkování se neprovádí jen ze zákonem stanovených důvodů, tedy při laboratorně prokázané imunitě proti chorobě (stav, kdy pacient chorobu již prodělal) nebo tehdy, je-li přítomná taková změna zdravotního stavu, která brání podání vakcíny (trvalá kontraindikace). Oba důvody musejí být řádně zdokumentovány ve zdravotní dokumentaci pacienta. Podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění zahrnuje péče o nezletilého péči o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Jestli se rodiče rozhodnou odepřít dítěti pravidelné očkování, nejednají v jeho zájmu a vystavují se riziku sankce.

Podle Ústavního soudu může být uznána výjimka z důvodu svědomí rodičů, pouze pokud jsou zároveň splněna tato čtyři kritéria:

1. ústavní relevance tvrzení obsažených ve výhradě svědomí
• rodič se dovolává konkrétních svých ústavně zaručených práv, nejen svobody svědomí, ale též např. rodičovských práv, nedotknutelnosti osoby aj.,
2. naléhavost důvodů, o které rodič opírá svou výhradu svědomí
• může jít např. o subjektivní přesvědčení, že očkování může trvale poškodit zdraví dítěte,
3. konzistentnost a přesvědčivost tvrzení
• přesvědčivost je založena na hodnotách dané osoby, které mají být jednoznačné a srozumitelné, ovšem nevyžaduje se, aby přesvědčení dané osoby bylo objektivně pravdivé, konzistentnost vyžaduje, aby osoba své přesvědčení ospravedlňovala již od prvních fází řízení,
4. společenské dopady, jež může konkrétní výhrada svědomí mít
• zohlední se žádoucí míra proočkovanosti obyvatelstva proti přenosným nemocem tak, aby se výjimka nezměnila v pravidlo.

Příčiny

Odmítání očkování je někdy způsobeno tím, že jsou rodiče pod vlivem různých zájmových skupin, jindy je na vině nedostatečná komunikace a nedůvěra k lékaři. Jiní rodiče odmítají očkování právě proto, že je to povinnost.

V západní Evropě není očkování ze zákona povinné. Na základě zkušeností z poslední doby, kdy opakovaně probíhaly epidemie očkovaných onemocnění, na něž některé děti doplatily životem, se odborníci i politici shodují na tom, že je načase povinné očkování zavést.

Ve světě je kladen velký důraz na podávání informací rodičům, což pomáhá ve vzájemném porozumění a dohodě vedoucí k vyřešení situace.

Zdroje:

BERAN, Jiří. Očkování: otázky a odpovědi. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-7262-380-X.

http://llp.cz/2016/01/co-znamena-nalez-ustavni-soudu-k-ockovani-pro-rodice/

http://www.zdravotnickydenik.cz/2016/01/v-nemecku-patrne-zavedou-povinne-ockovani-shoduji-se-na-tom-politici-s-odborniky/