Povolání je jedním z hlavních zdrojů infekčních nemocí, zvláště v některých odvětvích. Infekčních nemocí z povolání bylo v roce 2015 hlášeno celkem 117 případů. Nejčastěji onemocněly osoby poskytující zdravotní a sociální péči – 92 % případů. Z nemocí přenosných mezi lidmi se jednalo především o svrab, infekční žloutenku typu A, B, C a E a tuberkulózu plic. V otázce nemocí z povolání je vždy nutné dbát zejména na prevenci. Proto by tam, kde může docházet k nákaze jakoukoli infekční nemocí, proti které se lze očkovat, mělo být očkování provedeno.

http://www.szu.cz/uploads/NZP/Hlaseni_a_odhlaseni_2015.pdf

Riziko infekcí u jednotlivých povolání

Očkování proti infekční žloutence typu B je třeba provádět u:

• osob, které vyšetřují/ošetřují fyzické osoby, o něž mají pečovat,
• osob, které manipulují s odpadem ze zdravotnických zařízení,
• terénních pracovníků s drogově závislými,
• studentů lékařských fakult a středních zdravotnických škol,
• studentů ostatních škol, kteří se připravují pro činnosti v zařízeních sociálních služeb,
• terénních nebo ambulantních pracovníků sociální služby,
• nově přijímaných příslušníků justiční a vězeňské stráže.

Výjimkou jsou osoby s prokazatelně prožitým onemocněním nebo dostatečně vysokou hladinou protilátek. Jinak jsou tato očkování povinná a jsou podmínkou k vykonávání práce nebo studiu.

I další povolání jsou ale spojena s rizikem infekcí a to jsou zejména myslivci a jiné profese, které tráví svoji pracovní dobu v přírodě. Zde je vhodné očkování proti klíšťové encefalitidě, ačkoli není povinné. Dříve byly tyto osoby očkovány i proti vzteklině.

Práce s dětmi je další možností snazšího získání infekce. Povinná očkování zde nejsou, ale přínosné mohou být především vakcíny proti pneumokokovým nemocem a chřipce, případně planým neštovicím.

Zdroj: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120005292

Reakce na očkování

Současné očkovací látky jsou bezpečné a závažné nežádoucí reakce vyvolané očkováním se objevují velice vzácně. Po každém očkování se ale mohou objevit účinky, které jsou tzv. fyziologické, tedy normální a jsou běžnou reakcí na očkování. Jejich výskyt je závislý na individuální vnímavosti a na konkrétní očkovací látce. Bývají většinou přechodné, s dobou trvání kratší než 3 dny a samy odezní bez nutnosti jakékoli léčby. Očkovaného neovlivňují v běžných aktivitách a nejsou důvodem odmítání dalšího očkování. Ne každý očkovaný musí ovšem tyto reakce mít. U řady očkovaných se nežádoucí účinky vůbec neobjeví, ostatní mají jen některé z nich.

Výskyt nežádoucích účinků vakcinace sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kterému je očkující lékaři hlásí. Hlášení provádějí také výrobci vakcín a může ho podat kdokoli. K tomuto účelu slouží online formulář na stránkách www.olecich.cz. SÚKL výskyt nežádoucích účinků zveřejňuje ve svém zpravodaji Nežádoucí účinky léčiv, který je veřejně dostupný na webu SÚKL www.sukl.cz.

Zdroj: http://www.aifp.cz/cs/brozury/Contents/0/vakcinace_08_09_2016_1.pdf