Povolání je jedním z hlavních zdrojů infekčních nemocí, zvláště v některých odvětvích. Infekčních nemocí z povolání bylo v roce 2015 hlášeno celkem 117 případů. Nejčastěji onemocněly osoby poskytující zdravotní a sociální péči – 92 % případů. Z nemocí přenosných mezi lidmi se jednalo především o svrab, infekční žloutenku typu A, B, C a E a tuberkulózu plic. V otázce nemocí z povolání je vždy nutné dbát zejména na prevenci. Proto by tam, kde může docházet k nákaze jakoukoli infekční nemocí, proti které se lze očkovat, mělo být očkování provedeno.

http://www.szu.cz/uploads/NZP/Hlaseni_a_odhlaseni_2015.pdf

Riziko infekcí u jednotlivých povolání

Očkování proti infekční žloutence typu B je třeba provádět u:

Výjimkou jsou osoby s prokazatelně prožitým onemocněním nebo dostatečně vysokou hladinou protilátek. Jinak jsou tato očkování povinná a jsou podmínkou k vykonávání práce nebo studiu.

I další povolání jsou ale spojena s rizikem infekcí a to jsou zejména myslivci a jiné profese, které tráví svoji pracovní dobu v přírodě. Zde je vhodné očkování proti klíšťové encefalitidě, ačkoli není povinné. Dříve byly tyto osoby očkovány i proti vzteklině.

Práce s dětmi je další možností snazšího získání infekce. Povinná očkování zde nejsou, ale přínosné mohou být především vakcíny proti pneumokokovým nemocem a chřipce, případně planým neštovicím.

Zdroj: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120005292

Reakce na očkování

Současné očkovací látky jsou bezpečné a závažné nežádoucí reakce vyvolané očkováním se objevují velice vzácně. Po každém očkování se ale mohou objevit účinky, které jsou tzv. fyziologické, tedy normální a jsou běžnou reakcí na očkování. Jejich výskyt je závislý na individuální vnímavosti a na konkrétní očkovací látce. Bývají většinou přechodné, s dobou trvání kratší než 3 dny a samy odezní bez nutnosti jakékoli léčby. Očkovaného neovlivňují v běžných aktivitách a nejsou důvodem odmítání dalšího očkování. Ne každý očkovaný musí ovšem tyto reakce mít. U řady očkovaných se nežádoucí účinky vůbec neobjeví, ostatní mají jen některé z nich.

Výskyt nežádoucích účinků vakcinace sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kterému je očkující lékaři hlásí. Hlášení provádějí také výrobci vakcín a může ho podat kdokoli. K tomuto účelu slouží online formulář na stránkách www.olecich.cz. SÚKL výskyt nežádoucích účinků zveřejňuje ve svém zpravodaji Nežádoucí účinky léčiv, který je veřejně dostupný na webu SÚKL www.sukl.cz.

Zdroj: http://www.aifp.cz/cs/brozury/Contents/0/vakcinace_08_09_2016_1.pdf

Poradna lékaře

Dobrý den paní doktorko, Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů. Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017. Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019. Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář. Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní. Dekuji moc za radu.

Dobrý den, odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková