Maximilian Schoenbohm (1994–2014) – oběť odmítačů očkování

Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.

Zdravé miminko

Maximilian Schoenbohm se narodil v Berlíně v létě 1994 jako druhé dítě do rodiny zdravotní sestry a inženýra. Byl zcela zdráv a krásně prospíval až do šesti měsíců. Tehdy se nakazil spalničkami, protože byl ještě příliš malý na to, aby mohl být očkován. Po několik dní měl velmi vysoké horečky, které následoval rozvoj komplikací. Došlo k zápalu plic, Max byl dušný a rodiče o něj měli velký strach, ale po několika týdnech se mu podařilo uzdravit a všichni si mysleli, že to nejhorší má za sebou.

První pochybnosti

Max byl veselý a energický kluk, který si každého dokázal získat a až do třetí třídy základní školy měl dobrý prospěch a aktivně sportoval. Ve třetí třídě náhle začaly problémy s matematikou. Rodiče si mysleli, že ve škole nedává pozor nebo je neukázněný, v tom ale problém nebyl. Navíc se Max začal chovat divně.

V říjnu 2004 začal mít epileptické záchvaty, tzv. absence. Vždy se na chvíli zastavil, díval se před sebe a nic nedělal. Když se probral, nic si nepamatoval.

Lékaři tehdy konstatovali, že tento typ epilepsie se někdy u dětí před vstupem do puberty objevuje, takže si rodiče mysleli, že se nic vážného neděje. Ale něco je přece jen zarazilo. Maxovo EEG bylo naprosto abnormální, objevily se na něm vlny, které na zdravé EEG vůbec nepatří. Lékaři naordinovali speciální směs léků proti epilepsii a ta opravdu zabrala.

Zdánlivý happy end

Maxova epilepsie se zdála být zažehnána, ale Max musel přestat chodit do školy, protože vyučování nestačil. Nic si nepamatoval, a to ani věci, které zažil před několika hodinami. Jeho chování bylo stále podivnější.

Po třech měsících se epileptické záchvaty vrátily, časté a velmi silné. Už nešlo o pouhé absence. Specialisti v centru pro léčbu epilepsie v Kehl-Korku stanovili tu nejhorší diagnózu: subakutní sklerozující panencefalitidu, následek prodělaných spalniček. Jedná se o těžký, devastující zánět mozku, který končí vždy fatálně.

Boj na život… a na smrt

Maxovi rodiče byli zoufalí, bojovali s nemocí všemi prostředky medicíny i za pomoci léčitelů, ale nepomohlo nic. V dubnu 2006 se po nečekaném náporu zánětu mozku Max dostal do vegetativního stavu – trvalého bezvědomí. Ještě mu nebylo 12 let. Jeho poslední slova byla: „Nevím, kdo jste.“ Jeho rodiče ta slova straší dodnes.

Utrpení rodiny Schoenbohmových bylo velmi dlouhé a nešťastný konec nevyhnutelný. Max zemřel následkem spalničkové infekce v únoru 2014, ve věku nedožitých dvaceti let.

Schoenbohmovi ze smrti svého syna právem obviňují nezodpovědné rodiče, kteří odmítají očkování svých zdravých dětí a podkopávají tím kolektivní imunitu, která je pro kojence jedinou ochranou proti spalničkám. Nemoc, která mohla být při dobré spolupráci již vymýcena, proto dál zabíjí.

(pez)

Zdroj: 
www.vaccinestoday.eu

Zodpovědná ochrana před klíšťaty: očkování a správné návyky

Ochrana před klíšťaty má svá pravidla. Aby byla co nejúčinnější, je potřeba všechny kroky důsledně dodržovat. Nespoléhejte pouze na to, že zrovna na vás se klíště nepřisaje.

Jsou neočkované děti zdravější? Rozhodně ne

Možná už jste slyšeli názor, že očkování děti nijak nechrání. Že jsou naopak více nemocné, a dokonce mohou trpět různými poruchami, například autismem. Jedná se však o mýtus, který odborníci vyvrátili rozsáhlými vědeckými studiemi.

Meningokoková sepse: skutečný příběh Katky, bojující o život

Meningokokové infekce způsobují různé formy zánětů mozkových blan nebo celkových onemocnění s horečkou. V případě meningokokové sepse dochází k dramaticky rychlému průběhu infekce. Během několika hodin přejde člověk z plného zdraví k život ohrožujícímu stavu a selhávání orgánů. K rizikovým skupinám patří hlavně děti a mladí dospělí.

číst další články