Jedna falešná studie způsobila řetězovou reakci obav z autismu po očkování
Jedna falešná studie způsobila řetězovou reakci obav z autismu po očkování
Strach z autismu patří mezi rodiči, kteří mají pochybnosti o bezpečnosti očkování, k nejčastěji uváděným obavám. Souvislosti mezi vakcínami a poruchami autistického spektra ale nebyly nikdy vědecky potvrzeny. Co se tedy na rozvoji autismu podílí, když očkování to není?
Poruchy autistického spektra, mezi které patří kromě dětského autismu také Aspergerův syndrom nebo dezintegrační porucha, se projevují různými problémy v komunikaci a jednání s ostatními lidmi. Autisté mají potíže porozumět běžným reakcím okolí. Jsou pro ně typické také poruchy učení a narušení představivosti. Některé mozkové funkce autistů jsou v nepořádku, aniž by byla známa přesná příčina těchto problémů.
Stále hodně otazníků
Konkrétní důvody, proč k poruchám autistického spektra dochází, jsou i přes velkou pozornost věnovanou této oblasti dodnes neznámé. Na jejich vzniku se ale podle lékařů podílí:
dědičnost,
životní prostředí,
vliv různých chemických látek (během nitroděložního vývoje i po narození),
vysoký věk rodičů,
předčasný porod či nízká porodní váha.
Nárůst je velký
V posledních 15 letech přibývají děti, u kterých byl diagnostikován autismus, na celém světě. V Kanadě sledují nárůst až o 95 %, v USA více než o 120 %. V praxi to znamená, že jedno osmileté dítě z 68 trpí nějakou formou poruchy mentálního vývoje. Nárůst počtu případů však může souviset i s větší pečlivostí při vyšetřování dětí a s vyšší pozorností, která je v současnosti autismu věnována.
Autismus a očkování
Z odborných databází, ve kterých se shromažďují informace o vědeckých studiích, lze vyčíst, že souvislost autismu s očkováním nebyla nikdy potvrzena. Stovek výzkumů se účastnil více než milion dětí. Spojitost nebyla prokázána ani u vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, která odstartovala na základě jedné falešné studie celou řetězovou reakci obav z autismu po očkování.
A co na to odborník?
„Skutečnost, že bylo provedeno velké množství výzkumů, které spojitost vzniku autismu s provedeným očkováním nepotvrdily, neberou někteří rodiče vážně. Naopak zmíněná kontroverzní studie dr. Wakefielda, jejíž závěry byly dalšími studiemi vyvráceny, jim obvykle pro jejich rozhodnutí neočkovat stačí,“ říká dětský lékař Petr Kadleček. Dodává, že tento přístup se paradoxně objevuje i u rodičů, kteří své starší děti nechali řádně očkovat. V takových případech převládají emoce a i kvalitní argumentace obvykle selhává. „Je tedy potřeba opakovaně upozorňovat na dezinformace, které se v souvislosti s autismem objevují.“
Možná už jste slyšeli názor, že očkování děti nijak nechrání. Že jsou naopak více nemocné, a dokonce mohou trpět různými poruchami, například autismem. Jedná se však o mýtus, který odborníci vyvrátili rozsáhlými vědeckými studiemi.
Spalničky, tetanus, černý kašel, tuberkulóza nebo dětská obrna berou v rozvojových zemích každý rok život milionům dětí. Medicína však zná způsob, jak těmto úmrtím zabránit. Je to očkování.
Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.
Dobrý den paní doktorko,
Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů.
Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017.
Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019.
Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář.
Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní.
Dekuji moc za radu.
Dobrý den,
odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková