Vakcíny plné škodlivin? Omyl, každá složka je důležitá

Hlavní složkou vakcíny je virus, bakterie nebo toxin způsobující nemoc, proti níž se očkuje. Ve vakcíně však musí být i další látky, které zajistí její bezpečnost a účinnost. Všechny složky mají svůj význam, a proto není důvod se kvůli nim očkování vyhýbat.

Vakcíny mohou obsahovat živé nebo usmrcené (inaktivované) viry či bakterie. V obou případech vakcína funguje tak, že „nabudí“ imunitní systém, aby si myslel, že bojuje se skutečnou nemocí. Tělo začne vytvářet protilátky a ty v něm zůstanou pro případný budoucí boj se skutečnou nákazou.

Pomocných látek ve vakcínách se nemusíte obávat. Proč?

• Přídatné látky slouží k tomu, aby podpořily reakci těla na očkování.
• Vakcína je díky nim účinnější a ochrana dlouhodobější.
• U některých očkování se díky přidaným látkám dokonce může snížit počet nutných dávek.
• Množství pomocných látek ve vakcínách je velmi malé, a proto není důvod mít z nich strach. Pokud vyvolají nějakou místní reakci, většinou se jedná jen o zarudnutí v místě vpichu.

Přídatné látky a jejich role

1. Thiomersal. Látka obsahující rtuť brání nežádoucím bakteriím, aby se ve vakcíně množily a zjednodušeně řečeno ji „znečistily“. V minulosti se používala hlavně u vícedávkových nádobek s očkovací látkou, ze kterých se pomocí jehly a stříkačky odebírala očkovací látka pro více pacientů. U jednorázových injekcí, které jsou v současnosti běžné, se od konzervačních látek s obsahem rtuti ustupuje. Žádné studie ovšem neprokázaly, že by rtuť ve vakcínách souvisela například s rozvojem autismu.
2. Živočišná želatina. Želatina se ve vakcínách využívá jako stabilizátor a slouží k ochraně proti horku nebo mrazu. Stejně jako u ostatních používaných stabilizátorů není důvod se jí obávat. Problém by tato látka mohla způsobit u osob, které trpí alergií na živočišnou želatinu. V takovém případě je potřeba konzultovat vhodnou vakcínu s lékařem.
3. Formaldehyd. Tato chemická látka se využívá při výrobě vakcín s usmrcenými viry nebo bakteriemi. V hotové vakcíně zůstává jen stopové množství formaldehydu, a tak se nemusíte bát, že by při očkování poškodil zdraví.
4. Antibiotika. Do některých vakcín se přidávají antibiotika, aby se zabránilo množení bakterií během výroby a skladování vakcíny. Množství antibiotik je však velmi malé a nepoužívají se taková, u kterých je vyšší riziko alergické reakce (například penicilin).
5. Hlinité soli. Soli hliníku se do vakcín přidávají kvůli lepší reakci těla na očkování. Přidaného hliníku je minimálně a tělo ho během několika dnů samo vyloučí. Žádné studie neprokázaly, že by tato látka představovala pro děti v rámci očkování nějaké riziko.

(pak)

Zdroje:

vk.ovg.ox.ac.uk/vaccine-ingredients

www.cdc.gov/vaccines/hcp/patient-ed/conversations/downloads/vacsafe-thimerosal-color-office.pdf

www.nhs.uk/Conditions/vaccinations/Pages/vaccine-ingredients.aspx

Úhradu některých očkování čekají změny

Poslanecká sněmovna schválila úpravy týkající se úhrad některých vakcín v rámci veřejného zdravotního pojištění. Které změny by měly začít platit od začátku roku 2018?

Málo známé komplikace rotavirových infekcí. Víte, jak jim předejít?

Kolem čtvrt milionu dětských úmrtí ročně. Tolik životů si vyžádají rotavirové infekce po celém světě. Většinou se jedná o komplikace průjmového onemocnění, ale rotaviry mohou ve vzácných případech zaútočit i na další orgány. Jedinou ochranou proti nebezpečné nákaze je přitom očkování.

Meningokokový zánět mozku může mít trvalé následky. Když ho přežijete

Diagnóza zněla neúprosně – meningokok. Šance na přežití: čtyři procenta. Postupně jí selhávaly orgány, lékaři museli přikročit k amputaci obou dolních končetin ve stehně… Výsledek?

číst další články