Nejen v České republice, ale na celém světě se očkuje. Proč? Abychom sami sebe a své děti chránili před nebezpečnými chorobami. V každé zemi ale vypadá očkovací kalendář trochu jinak. Podívejme se, jaká je situace v členských zemích Evropské unie.
Evropská unie (EU) má v současné době 28 členských států (a více než 500 milionů obyvatel), z nichž každý má vlastní historii, zákony a zvyky. Zdravotnické systémy většiny těchto zemí dodržují odlišné vakcinační systémy, různá doporučení i schémata („očkovací kalendáře“) pro podávání vakcín. Podle odborníků by bylo prospěšné do budoucna očkovací kalendáře více sjednotit.
Všichni očkují, ale každý jinak
Nejdůležitější rozdíly v očkovacích schématech jsou:
ve výběru vakcín doporučených pro kojence a malé děti,
v počtu dávek, které mají být aplikovány,
ve věku dítěte, kdy mu musí být podány.
Prakticky všechny státy EU očkují proti záškrtu, tetanu, dětské obrně, černému kašli a hemofilu typu b. V některých případech (Itálie, skandinávské země a Slovensko) primární série obsahuje pouze dvě dávky podané ve věku 3 a 5 měsíců. Všechny ostatní země doporučují tři dávky, které mají být aplikovány ve věku 2., 3. a 4. měsíců (Velká Británie, Francie, Německo, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Lucembursko) nebo ve 2., 4. a 6. měsíci (Irsko, Portugalsko, Španělsko, Česká republika). Ve 2., 3.–4. a 5. měsíci se tak děje v Polsku. Lotyšsko očkuje ve věku 3, 4 a půl a 6 měsíců.
Posila proti hemofilu typu b
Přestože většina států doporučuje posilovací dávku (booster) ve věku přibližně jednoho roku nebo brzy poté, některé země ji dávají podstatně později, obvykle až když se děti chystají nastoupit do školy. Je zajímavé, že podávání tří dávek proti hemofilu typu b v prvních čtyřech měsících bez pozdějšího boosteru bylo spojeno s významným snížením pozdní ochrany. Zvýšil se tak počet případů invazivních hemofilových onemocnění, počínaje druhým rokem života. To vedlo ke změně očkovacího plánu se zavedením boosterové dávky ve věku přibližně jednoho roku ve všech zemích, které původně nedoporučovaly posilování boosterovou dávkou proti hemofilu b.
A co třeba pneumokok?
Z dalších očkování zmiňme alespoň následující odlišnosti.
Proti hepatitidě B se očkuje ve většině zemí Evropy, ale některé státy (např. Velká Británie) ho doporučují pouze u dětí s vysokým rizikem nákazy (třeba u potomků matek nakažených hepatitidou B).
Proti pneumokokům se v některých zemích chrání všechny děti (např. Belgie), jinde patří mezi očkování doporučená.
Vakcinace proti meningokokům C se doporučuje a běžně podává v Belgii, Německu, na Islandu, v Irsku, Lucembursku, Nizozemsku, Španělsku a Portugalsku. V Itálii se postup v jednotlivých regionech liší.
Očkování proti chřipce pomáhá chránit jak před nemocí samotnou, tak před jejími komplikacemi. Letos u nás bude poprvé k dispozici čtyřvalentní vakcína. Vysvětlíme, jak se liší od dosud používané třívalentní vakcíny a proč je očkování proti chřipce důležité.
V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.
Dobrý den paní doktorko,
Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů.
Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017.
Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019.
Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář.
Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní.
Dekuji moc za radu.
Dobrý den,
odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková