Nejrůznější vakcíny zachraňují miliony životů, a jsou proto nazývány moderním zázrakem a spásou lidstva. Ovšem očkovací látky nejsou jen prostředkem k ochraně veřejného zdraví. Jsou i samy o sobě velmi zajímavé.
Neznámé viry. Ačkoli výzkumníci netušili, že původcem neštovic je virus, věřili, že kravské neštovice by mohly být použity k očkování proti těm pravým. Britský vědec Edward Jenner výzkum potvrdil a vyvinul první způsob očkování proti pravým neštovicím v roce 1796. Tedy celé století před tím, než byly objeveny první viry.
Vakcíny myslí na budoucnost. Očkovací látky umí podnítit tělo k vytvoření protilátek, které bojují s konkrétní nákazou, aniž byste ve skutečnosti museli touto nákazou onemocnět. Vše spočívá v tom, že si díky očkování už předem vytvoříme protilátky, které nás před vypuknutím nemoci chrání. Pokud se s konkrétní chorobou v budoucnu setkáme, imunitní systém již bude mít nachystanou účinnou zbraň.
Myšlenka očkování není nová. Už před více než 1000 lety se ve starověkých civilizacích v Asii očkovalo. Indie a Čína jsou považovány za první civilizace, které chránily své děti proti neštovicím procesem zvaným variolace. Nad tehdejšími metodami bychom dnes asi kroutili hlavou, nicméně fungovaly. Tehdejší lékaři udělali malý řez do ramene člověka a vetřeli nakažený materiál (odpadlý strup nebo hnis) do rány. Lidé také schválně vdechovali strupy od neštovic.
Originální metody šíření. Koncem 18. století král Karel IV. Španělský chtěl šířit novou vakcínu proti pravým neštovicím po celém světě. Vzhledem k tomu, že moderní chladicí přepravky ještě neexistovaly, sloužilo 22 sirotků jako provizorní způsob skladování. Děti byly očkovány proti neštovicím a jejich krev pak mohla být použita pro výrobu vakcín všude tam, kam je král poslal.
Nejen lidé se chrání. Mravenci používají tzv. „sociální imunizaci“. Jestliže je jeden mravenec v kolonii napaden plísní, ostatní mravenci ho olizují a šíří infekci po celé kolonii. To dělá populaci imunní vůči plísním. Kolektivní imunita tak není výsadou jen lidí.
Švýcarské vymýcení vztekliny u lišek. Vědci z této země nachystali návnady v podobě kuřecích hlav obsahujících očkovací látku po celých Alpách. Lišky, hlavní přenašeči vztekliny, požíraly kuřecí hlavy a staly se imunními.
Vakcíny zbavují svět smrtelných nákaz. Kdysi dávno pravé neštovice zabíjely kolem 35 % nakažených. Zanechávaly též mnoho dalších lidí slepých nebo s jizvami po těle. Ale v roce 1980 lidstvo úspěšně vymýtilo virus ze světa, a to díky očkování. Nyní jsme velmi blízko úplné likvidaci dětské obrny. U dalších nákaz (záškrt, zarděnky, infekce hemofilem typu b) snížilo očkování počet případů až o 99 %.
Nemoci jsou méně škodlivé. Dokonce i choroby, které nebyly vymýceny, jsou díky očkování méně škodlivé, než dřív bývaly. Například očkování proti chřipce snižuje počet hospitalizací (pobytů v nemocnici), čímž chrání nejen lidské životy, ale i nemalé finanční prostředky vynakládané na léčbu.
Díky novým technologiím bezpečnější a účinnější. Dříve jedna vakcína proti neštovicím obsahovala zhruba 200 maličkých molekul podněcujících imunitu k vytváření protilátek (těmto molekulám se odborně říká „antigeny“). Díky moderním technologiím jsou dnešní vakcíny nejen bezpečnější, ale také vyžadují méně antigenů, aby byly účinné. Dnešní děti jsou tak očkovány mnohem šetrnějšími látkami, než byli jejich rodiče.
Zapomenutý zachránce životů. Zatímco Jonas Salk a Albert Sabin se proslavili svými vakcínami proti obrně (poliomyelitidě), jméno Maurice Hillemana skoro nikdo nezná. Tomuto muži přitom vděčíme za 8 ze 14 běžných doporučených dětských očkování v USA i jinde ve světě, včetně vakcín proti spalničkám, příušnicím a meningokokovým onemocněním. Přestože se mu nikdy nedostalo zasloužených poct, jeho práce zachránila desítky milionů životů.
Pokud jste doposud váhali s očkováním svých dětí proti meningokokovým infekcím, blížící se odjezd na tábor či soustředění je ideální příležitostí přistoupit k ochraně v podobě vakcinace. Proč mohou být právě tyto prázdninové akce rizikové?
Myslíte si, že očkování nebo neočkování je jen čistě vaše věc? Bohužel není. Neočkování zdravých dětí podrývá kolektivní imunitu a tím zabíjí ty, kteří očkováni být nemohou. Tak končí i příběh Maximiliana Schoenbohma.
Když se na podzim začne venku ochlazovat a přibývá deštivých dní, mnoho lidí má obavy, že takové počasí „odstoná“. Napovíme, co udělat, abychom zůstali v co nejlepší kondici.
Dobrý den paní doktorko,
Prosím o radu ohledně preočkovaní mých dvou synů.
Starší, čerstvě osmiletý byl očkován s odkladem hexaximou ve schématu 2+1. posilovaci dávku dostal 8.2017.
Mladší, čerstvě šestiletý má jen dvě dávky hexaximy. Druhé je 12. 2019.
Naše pediatrička mě odkázala na Vás, protože jsme mimo očkovací kalendář.
Jaké byste mi prosím doporučila preočkovaní.
Dekuji moc za radu.
Dobrý den,
odbornou autoritou pro řešení postupu v rámci očkovacího kalendáře a jeho alternativních schémat je Česká vakcinologická společnost. Ideálně na tuto společnost by se měla paní doktorka obrátit s dotazem. Předpokládám, že další očkování bude pokračovat vakcínou Boostrix nebo Adacel, obtížné je ale zvolit termín. Lze se orientovat dle hladiny protilátek, případně zvolit podobný odstup od základního očkování jako je v pravidelném očkovacím kalendáři, například 4-5 let. Pokud ještě nebyli synové očkováni proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, pak, pokud nemají kontraindikace, doporučuji podat co nejdříve první dávku. Doporučení berte pouze jako teoretické, neuvádíte nic o tom, proč došlo k odkladu očkování, zda důvodem byla zdravotní kontraindikace, alergická reakce, výrazné vedlejší účinky, či zda bylo důvodem něco jiného. Pouze s kompletní znalostí zdravotního stavu dětí lze konkrétní doporučení vydat. S pozdravem, MUDr. Hana Ševčíková
Otestujte se